Poezie Kultura

Co mohl najíti poutník

Foto Tomáš Koloc

Báseň Antonína Sovy.


Za rána poutník přišel do kraje,

cos neznámého v dálce hledaje.

Tragiku žití cítil, jeho hlad –

a přál si nacházet a rozdávat.


Hořely louky květy prostými

a hory, hory čněly za nimi.

Vše podmanit, vše přerodit v tom dnu,

Několik jisker dát jen ze svých snů.


Míjely louky. Moří nespatřil.

Dech lesů vyvál, den se rozšeřil.

A vposléz bylo vše, nač vzpomínal:

několik srdcí našel a své dal.


Z autorovy sbírky Lyrika lásky a života (1906). (In: Nella Mlsová: Byli a jsou, komentovaná antologie české poezie a prózy 90. let 19. století a první poloviny 20. století. Gaudeamus, Hradec Králové, 1997.)