Žluté vesty píší Kulturním novinám
Přímé svědectví dvou francouzských a jednoho španělského občana o "revoluci“, která doposud stála tři mrtvé a na tisíc raněných, a která se v těchto dnech rozšiřuje i do okolních zemí + podmínky demonstrujících.
Robert Šefl (56), pracovník v průmyslu, Vic en Bigorre, Francie
Všechno začalo Macronovou arogancí a jeho jupiterismem (bohorovností). Od jeho nástupu začalo docházet například k závažným legislativním změnám týkajícím se pracovního systému. Nový „systém“ zkomplikoval zaměstnávání lidí z pomocných profesí, kterých je na trhu práce nejvíc. Ti lidé přišli o trvalou práci, čímž byli odsouzeni k potupným kolečkům po pracovních agenturách – často bezvýsledně. Pracovní úřady byly zaúkolovány nezaměstnané zaměstnat kdekoli, bez ohledu na věk, vzdělání či vzdálenost, což byla nedomyšlená hloupost. K tomu se přidal nesmyslný růst cen pohonných hmot, ale taky topného oleje. Proti tomu už se lidé ozvali, protože předtím byli povzbuzováni k nákupu dieselů, že je to výhodné. Podle toho, co se proslýchá ve Francii, má nyní Macron v úmyslu diesel naopak vymýtit a masově ho nahradit ho elektromotorem, což je také nekoncepční, protože nejhůře se na ekologii podepisuje nesmyslná nadvýroba a zbytečný transport věcí z jednoho konce Evropy na druhý a zpět – a tu nikdo neřeší.
O manifestacích žlutých vest jsme se tady dole dozvěděli z televize a předminulý víkend jsme manifestovali i tady, v pětitisícové vesničce vedle hradu Artagnanu, rodového sídla čtvrtého mušketýra. Když si spočítáte, kolik má Francie obyvatel a kolik lidí demonstruje, pro srovnání je to asi jako kdyby se obyvatelé Říčan rozdělili a šli protestovat po celé ČR, v každém městě hlouček. Taky nijak zvlášť nevyhráli. Macron necouvl, jen odložil hlavní problém o jeden rok. Prý ale chce znatelně zvýšit základní mzdu a upustit od nesmyslných daní v zemi, kde daně jsou už téměř na padesáti procentech. Osobně si myslím, že ani žluté vesty nejsou zcela zajedno v tom, co vlastně chtějí, nebo nejsou schopni se nějak uceleně vyjádřit. Hlavní problém je Macron a jeho politika znevýhodňující Francouze (Pozn. red. Během demonstrací je vidět například transparenty proti podpisu Marakéšské deklarace, která byla de facto jednou z petic, které mají připustit revokování evropské dohody Dublin III, která stanovila, co je legální a co ilegální migrace do EU). Podle hlasů, které slyším kolem sebe, by konečné uspokojení a uklidnění situace přinesla jen Macronova demise.
Petr Kadlec (41), kovář, Salobreña, Španělsko
Už to jede i tady, jsou svolané demonstrace po celým Španělsku, levice i pravice, všichni ve žlutých vestách po celé zemi. Včera se to řezalo v Cádizu, spousta zraněných, slzný plyn, vodní děla, obušky. Žlutým vestám se nesmí vyjádřit na sociálních sítích podpora, protože by to byla „apología a terrorismo“ – podpora terorismu. Tady se právě slaví 40 años de Transición, nové „levicové“ ústavy po pádu Franca, a slavící politiky u toho prostě u toho prostě nikdo nebude rušit. Jsou jako ten orchestr na Titanicu. Neuvědomují si, že z toho může být opravdu občanská válka, a podle mě dřív nebo později opravdu bude, protože normální lidé už toho mají plné zuby. Už to nebude levice proti pravici, ale lidi proti svým utlačovatelům. Demonstranti zbraně v rukou nemají, ale mají obrovskou podporu obyčejných lidí, i těch, kteří do ulic nešli, protože když máš děti, tak tě žena nepustí, protože dneska už jde o život. Dnes (Pozn. red. Stejně jako ve Španělsku 30. let 20. století) jde už jen o to, jak se k tomu postaví armáda, protože ne každý voják bude ochotný střílet do vlastních lidí…
Louis de Bourbon neboli Ludvík XX. (44), bankéř a titulární následník francouzského bourbonského trůnu, Caracas, Venezuela
(Jeho poselství k francouzským royalistům Kulturním novinám z Paříže poskytl Matěj Široký.)
Moji milí krajané,
Vzhledem k tomu, že se protesty a protestní akce „žlutých vest“ dějí každý týden na celém území státu, chci vyjádřit svou solidaritu a hluboký soucit těm, kteří trpí, jsou zbaveni příjmů, čelí obvinění, ponižování, jsou zbaveni naděje, a kteří nemají jiný způsob vyjadřování než se postavit jako jeden muž, aby projevili své zklamání, úzkost a hněv. Tito Francouzi jsou tichá většina, která po desetiletí mlčí, a někteří z nich na svou existenci již zapomněli. Dnes jsou to francouzští občané, kdo se postavili, aby obhajovali svůj způsob života a svou důstojnost.
Je už je nezbytné je slyšet a zohlednit jejich legitimní touhy.
Samozřejmě musíme odsoudit a odmítnout používání násilí některými extrémními skupinami, které se snaží využít toto hluboce populární hnutí k destabilizaci státu. Toto hříšné a necitelné násilí může jen napomoci úmyslům těch, kteří nechtějí slyšet výkřik celého národa.
V tento den Neposkvrněného početí svěřuji Francii Panně Marii, která je pravou francouzskou královnou.
Kéž Bůh chrání nejstarší dceru své církve, kéž Bůh pomůže nešťastným, chudým a trpícím Francouzům. Kéž dá jim naději a víru v budoucnost naší země, která musí vstát a vrátit se ke všemu, co ji dělalo velikou: k míru v srdci a sladkosti života.
8. prosince 2018, Ludvík, vévoda z Anjou
"Oficiální charta žlutých vest - 25 podmínek pro východisko z krize"
1. Ústavní strop na výši daně na 25 %.
2. Zvýšení důchodů a sociálního zabezpečení o 40 %.
3. Zvýšení náborů zaměstnanců do veřejného sektoru pro obnovení veřejných služeb.
4. Masivní stavební projekty pro ubytování 5 milionů bezdomovců a vysoké pokuty pro starosty a prefekty, kteří nechávají lidi na ulici.
5. Zrušení bank "příliš velkých, abychom je nechali padnout", oddělení běžného bankovnictví od investičního bankovnictví.
6. Zrušení dluhů vzniklých lichvářskými úroky.
7. Ústavní dodatky na ochranu zájmů lidí, včetně závazných referend.
8. Zákaz podílů lobbistických skupin na politickém rozhodování.
9. Frexit: Opuštění EU pro získání naší ekonomické, finanční a politické suverenity (Jinými slovy, respektování referenda z roku 2005, kdy Francie hlasovala proti Ústavní dohodě EU, která se poté přejmenovala na Lisabonskou smlouvu, a francouzský lid byl ignorován).
10. Omezení daňových úniků ultra-bohatých.
11. Okamžité zastavení privatizace a znovuznárodnění veřejného majetku jako jsou silnice, letiště, železnice atd.
12. Z rezortu školství odstranit veškerou ideologii a ukončení destruktivních vzdělávacích technik.
13. Zečtyřnásobit rozpočet pro ministerstvo vnitra a spravedlnosti a stanovit časový limit na právní procedury.
14. Učinit soudní systém přístupný všem.
15. Zlomit monopol médií a ukončit jejich zasahování do politiky. Učinit média přístupná veřejnosti a zajistit pluralitu názorů. Ukončit redakční propagandu.
16. Zajistit občanské svobody zahrnutím kompletního zákazu státního vměšování do ústavy v jeho rozhodováních o vzdělávání, zdravotnictví a rodině.
17. Ukončit "plánované opotřebení" – garance výrobců, že jejich produkty vydrží 10 let, a že během této doby budou k dostání náhradní díly.
18. Zákaz plastových lahví a dalších znečišťujících obalů.
19. Oslabení velkých farmaceutických společností v jejich vlivu na zdraví obecně, a na nemocnice zvláště.
20. Zákaz GMO, karcinogenních pesticidů, hormonů a monokultur.
21. Obnova francouzského průmyslu a s ním spojené snížení dovozu a tak i znečištění.
22. Ukončení francouzského zapojení v zahraničních agresivních válkách a odchod z NATO.
23. Ukončení drancování a vměšování – politicky a vojensky – ve "Frankafrice", díky čemuž je Afrika chudá. Okamžitě odvolat všechny francouzské vojáky. Založit vztahy s africkými státy na principu rovných s rovnými.
24. Zabránit migračním vlnám, které nemohou být přijaty ani integrovány kvůli civilizační krizi, které čelíme.
25. Úzkostlivě respektovat mezinárodní právo a dohody, které jsme podepsali. (Pozn red. Míněn nejspíš nynější úporný tlak na odvolní evropské dohody Dublin III, která stanovila meze migrace do Evropy.)
Fakta a čísla
Ve Francii povstání žlutých vest doposud stálo tři životy, na tisíc zranění a několik tisíc zatčení. Kromě Španělska se nepokoje žlutých vest doposud rozšířily do Německa, Nizozemska a Belgie.