Poiésis: Nová básnická příloha Kulturních novin
Několik slov k zavedení nově pojmenované občasné přílohy od jejího pořadatele a také od šéfredaktora Kulturních novin.
Myšlenka na literární básnickou přílohu – občasník v rámci internetového vydání Kulturních novin – se vynořila již v průběhu roku 2014, kdy jsem byl ještě šéfredaktorem revue Weles. Vznikla jednak ze vzájemných sympatií s KN, jednak motivována tím, že se mi často dostaly do rukou básnické rukopisy, které svým rozsahem přesahovaly možnost být v revue Weles otištěny v plné míře. Nazvat tento občasník po Welesu se logicky nabízelo, chápali jsme to s kolegy v KN právě jako výraz vzájemných sympatií a jako možnost internetové propagace tištěné revue. Přílohu jsem od začátku připravoval výhradně já, dobrovolnicky, rád. Nikdy neměla žádné personální, finanční ani organizační propojení se současným časopisem Weles či s jeho redakcí, jejichž oficiální prezentaci lze nalézt výhradně na stránkách www.weles.cz.
Teprve nyní, po více než roce, jsme na základě reakcí některých čtenářů zjistili, že záhlaví tohoto občasníku je v tomto směru matoucí a navozuje nežádoucí dvojkolejnost. Tomu, kdo si neotevřel první občasník (což nový čtenář pochopitelně většinou neudělá), kde jsme koncepci krátce popsali, se nedostalo vysvětlení, jak je příloha koncipována, a proč je zaštítěna jménem revue. Abychom zabránili dalším omylům, přejmenovali jsme po dohodě s redakcí KN občasník s okamžitou platností na „básnickou přílohu Poiésis“ a zároveň vám přinášíme toto vysvětlení. I nadále vám však chceme přibližně jednou za dva až tři měsíce nabízet básnický profil zajímavého básníka či básnířky.
Petr Čermáček
Nově pojmenovanou přílohou Poiésis bychom rádi navázali na tradici, která plně zapadá do redakční strategie Kulturních novin: Upozorňovat na tvůrčí aktivity, které se obvykle míjejí se zájmem mainstreamového tisku, ale přitom jsou plody naší kultury jako každé jiné. Víme, že poezie obecně pro svou nekřiklavost nemá ve veřejném prostoru na růžích ustláno. Přivítali jsme tedy ochotu Petra Čermáčka připravovat občasnou „poetickou přílohu“ a současně zkusíme vyladit její podobu tak, aby byla svébytným útvarem překračujícím roli pouhého „okénka poezie“.
Milí čtenáři, zachovejte poezii přízeň.
Jiří Plocek