Hoď po českém novináři Hamburkem, on po tobě hodí klepem
Na okraj největšího letošního protestu proti globalizaci
V Hamburku protestuje proti něčemu 100 000 lidí; to je mimořádný počet, který se nedá odmávnout jako akce nějaké okrajové, nevýznamné skupinky. Proti čemu ale? Domácí mainstreamová webová média to reflektují následovně:
Etablovaný domácí bulvár
Lidovky.cz: "Bojiště Hamburk". Policie, zranění, počty policistů, počty zraněných, "jeden z policistů vystřelil varovně do vzduchu", "létaly dlažební kostky", ani náznak kontextu, tedy proč se tam vlastně demonstruje. ČTK: "Odpůrci globalizace pokračovali celou noc v násilnostech." Opět jen popis scény, kudy demonstranti šli, co dělali, co dělala policie atd. Seznam.cz: "Vyrabovaná drogerie, spálená auta, vodní děla." Popis scény, "dav obsadil lešení" a podobná dramata. Ani písmenko kontextu. iDnes: "V Hamburku vypálili prodejnu Porsche. Vítejte v pekle." Totéž, jen popis události. Česká televize: "Nepokoje v Hamburku přetrvaly do noci." Český rozhlas: "Nepokoje v ulicích Hamburku."
Jediné domácí médium, které se odvážilo jít za hranici pouličního dramatu, byl Deník Referendum, který usiloval o pochopení podstaty demonstrací, tedy proč se tam ti lidé v tak velkém počtu sjeli, o co jim jde, co navrhují.
Venku pod povrch
A nyní kontrast se západními médii. I zde převažuje popis pouličních dramat, protože to je pro čtenáře atraktivní. Ale - na rozdíl od médií domácích - výstupy obsahují obsah. Například BBC přináší článek "G20 on Hamburg: Who are the protesters?", v němž se diskutují příčiny nespokojenosti. Z reportáže BBC ocituji věty, které mně tak moc chybí v domácích médiích: "…pokud bychom měli věřit obrázkům, které "zdobí" weby řady zpravodajských médií po celém světě, protestující jsou maskovaní ozbrojenci. Ale to je daleko od pravdy: v Hamburku je sto tisíc protestujících, a až na pár výjimek se chovají mírumilovně." Velmi podobně se vyjadřují i desítky dalších západních médií: odsuzují násilí, nikoli protesty samotné a doplňují, o co protestujícím jde.
Co rozum hovoří, když auta dohoří
Kde chybí informace, tam nastupují rychlá řešení. Kupříkladu pan zlínský krajský předseda Svobodných a krajský zastupitel zcela vážně navrhuje, aby na střechy domů v Hamburku vylezli odstřelovači a rovnou protestující odstřelovali. Problém vyřešen!
Pochopitelně odsuzuji zapalování aut a obchodů; násilí na demonstracích může být legitimní jen v případech, kdy jde o protesty proti režimu, který je sám násilný a nelegitimní, nikdy a nikde jinde. Hamburk 2017 ale takovým případem není.
Až auta dohoří, okurková sezóna bulváru skončí a prezident vysedne z gumového člunu, budou mít možná novináři více prostoru přemýšlet o opravdu důležitých věcech. Třeba o tom, zda je správné a v pořádku, že vesměs staří lidé (průměrný věk hlavy státu je dnes 60,3 let) reprezentující 85 % ekonomiky planety domlouvají podobu světa pro další desítky let. Světa, který se jim proměnil pod rukama, světa, na jehož vlnu už nejsou naladění, světa, kterému už možná příliš dobře nerozumí, světa, který se mění tak rychle, že zkušenosti stáří přestávají být velkou výhodou…