Společnost a politika Domov

Demokracie nefunguje, když jí chybí odpovídající obsah

Idylický záběr z Ořešína

Zastupitelstvo brněnské městské části Ořešín přijalo následující usnesení: "ZMČ Brno-Ořešín považuje Plán udržitelné městské mobility za snůšku nesmyslů a zlomyslný blábol." - I tak může vypadat reakce demokraticky zvoleného orgánu. Avšak pro demokracii to dobrá zpráva není.

Pro nezasvěcené: plány udržitelné mobility jsou strategické dokumenty, které vznikají v současné době v řadě měst z toho důvodu, že současný nárůst automobilové dopravy ve městech je dlouhodobě neudržitelný z hlediska zdraví, životního prostředí i uzurpace pěšího prostoru. Snaží se systémově zvýhodnit jiné formy dopravy, nežli je automobilová. Jeden takový chystá i město Brno a v současné době se k němu vyjadřuje veřejnost (http://www.mobilitabrno.cz/o-projektu).

Nechci ale psát o dopravě ve městě. Z mého pohledu je jasné, že čím více lidí se rozhodne pohybovat po městě autobusem, na kole, či pěšky, tím lépe pro přírodu i pro naše plíce. Brněnský plán udržitelné mobility tedy vítám, jsem za něj vděčná a z mého pohledu tu není co řešit.

Chci psát o demokracii a jejich limitech. Uvedené usnesení ořešínského zastupitelstva mě totiž zaskočilo. Ano, chápu, že někdo může být vůči plánu mobility i kritický. Ale opravdu by měla usnesení zastupitelstev znít takto? Zastupitelé se usnesli, že návrh strategického dokumentu statutárního města je "snůška nesmyslů a zlomyslný blábol"? Co bude obsahem příštích usnesení? Kde je hranice tohoto způsobu myšlení a uvažování a jak hluboko mohou klesnout svobodně volení zástupci lidu ve svém vyjadřování, aniž by se setkali s výrazným nesouhlasem těch, kdo je zvolili?

Dění v Ořešíně sleduji už nějakou dobu. Já tu totiž bydlím. Ve fejetonu Nevděční kocourkovští občané jsem si dělala legraci z ořešínského starosty .

Ale ona to vlastně žádná legrace není. Pozoruji totiž, že způsob jednání a vyjadřování pana starosty je nakažlivé. A nejen pana starosty. V prvním letošním čísle časopisu Horus, který ořešínské zastupitelstvo vydává, označil jeden ze zastupitelů své myšlenkové oponenty za udavače, ekoteroristy a jejich aktivity za šikanu a škůdcovství. Když jsem se ho zeptala, zda opravdu musí být tak urážlivý ve svém vyjadřování, tak mi s úsměvem odpověděl, že si bere vzor z pana prezidenta.

Carl Gustav Jung už v padesátých letech psal o tom, že pravidla slušné, zákonů dbalé, demokratické společnosti se mohou velmi snadno zvrtnout tam, kde lidé začnou masově promítat svou nespokojenost a své vnitřní démony do někoho jiného - svých myšlenkových oponentů, anebo třeba Židů, Muslimů, Romů, uprchlíků… Je to velmi nebezpečný trend. Veřejné osobnosti, ať už prezident či starosta, mohou takovéto trendy buď výrazně posílit, nebo utlumit.

Ale i obyčejný občan se může ozvat. Ano, stále ještě máme demokracii, na rozdíl třeba od Maďarska či Turecka. Stále ještě se můžeme ozvat. A nic se nám nestane. Není to jako za totáče. Vydáváme nyní vlastní časopis, v němž se snažíme s panem starostou polemizovat a oslovit občany, aniž bychom klesli na úroveň našich myšlenkových oponentů. Vývěsku nám přestali pronajímat, ale máme už jinou. A pak je tu ještě veřejné mínění. Časopis Horus je veřejně dostupný zde. Každý si tu může přečíst, jak se vyjadřuje starosta a zastupitelé jedné malé městské části, bývalé vesnice na okraji Brna, a udělat si o nich obrázek.

Navzdory ořešínskému Kocourkovu zůstávám zastáncem našeho zastupitelského systému. V Británii, kolébce demokracie, jsem poznala, že není samozřejmost, že i malá obec má svůj rozpočet, své pozemky, budovy, svou vlastní samosprávu. V Británii tomu tak totiž není. A šest let v zastupitelstvu jedné malé jihočeské obce mě naučilo, že samospráva může fungovat. Záleží na slušnosti starosty a zastupitelů, jejich smyslu pro veřejnou službu - prostě na kvalitě lidí, kteří jsou zvoleni. Místní zastupitelská demokracie spojená s demokracií ekonomickou v podobě obecních ekonomických aktiv (odkaz na můj článek můj článek) je velkou šancí a velkou školou demokracie.

Přesto se mnou ořešínská zkušenost otřásla. Demokracie, politická, zastupitelská, ekonomická… je křehká věc a může zůstat prázdnou skořápkou, tam, kde se nenaplní obsahem. Anebo se může postupně a nenápadně naplnit obsahem totalitním. Mimochodem, víte, jak to vypadá ve vašem zastupitelstvu?