Čtrnáctideník Kulturní noviny
48. číslo pondělí 27. 11. 2017
To, že zlikvidovali státní školu, na níž jsme s kolegy učili, nás konečně donutilo založit si školu vlastní – alternativní (1. část)
Rozhovor s Šárkou Šandovou, ředitelkou alternativní čtyřleté střední školy s názvem Hořické gymnázium.
Začnu trochu zeširoka: Mohla bys nastínit dobu, v níž jsi studovala a začínala jako pedagožka – a tehdejší převažující hodnoty? Napoprvé jsem se hlásila na češtinu–psychologii. Brali osm lidí, převis byl obrovský a já skončila pod čarou. Poslala jse ... více »
Historie spotřebního družstevnictví
Druhá část seriálu věnovanému družstevnictví, jeho historii, principům, kontextům a perspektivám.
Vznik družstevnictví na území současné České republiky je datován druhou polovinou 40. let 19. století. Jako v okolních zemích i u nás vznik družstevnictví úzce souvisel s rozvojem kapitalistických výrobních vztahů a rozvojem tržního hospodářství. T ... více »
Jak řešit otázky sociální spravedlnosti?
Úvahy nad knihou Jiřího Mertla Přerozdělování welfare: nástroj pomoci, nebo kontroly? – Po zkušenostech z nedávné minulosti vyvstává otázka: Do jaké míry vůbec mohou odpovědi na otázky spjaté se sociálními problémy a výzvami poskytnout neoliberální ideje.
Kniha, která se dostává čtenářům do ruky, se pohybuje na hranici několika disciplín: politologie, politické filozofie, sociální politiky a implicitně sociální práce. Její téma je však téměř univerzálně lidské a každodenní. Klade si otázku, jaká je p ... více »
Folklor a city jako symbióza poučení a zábavy
První listopadový večer se ve funkcionalistické kavárně ERA v brněnských Černých Polích uskutečnil první díl projektu Folklor a city. Úvod tohoto cyklu obstaral výklad s diskusí o písních Jiřího Plocka a následná beseda s cimbálovou muzikou Harafica. Obojí se dočkalo hojné účasti. Organizátorka této série akcí nastiňuje svou vizi.
Folklor a city je projekt, který se od listopadu až do února snaží osvěžit brněnské folklorní vody. Každý z večerů má dvě části. První je přiměřenou měrou edukační. Formou besed, workshopů a diskuzí buď souzní s následným hudebním program, nebo reag ... více »
Rapotina Jaromíra Šimkůje
Na výstavě Rapotina pozoruhodného současného autora můžeme zhlédnout více než tucet autorových objektů, převážně z posledního roku. Na rozdíl od předchozích kolekcí, které spojoval „drátěný program“ modelující architektonické prvky nebo imitující křivky krajiny, se výstava soustřeďuje čistě na objekty z plechu.
Vy ještě neznáte Jaromíra Šimkůje? To jméno se, pane, dnes v Brně skloňuje. Vydal jsem se tedy do brněnské galerie Artikle na výstavu s pozoruhodným názvem Rapotina. Lhota Rapotina je obec na sever od Brna, ve které má Jaromír Šimkůj jeden ze svýc ... více »
Obživlosti: Jindřich Štreit
Další díl seriálu úvah známého autora, který stál mimo jiné u zrodu našeho družstevního média. Vzpomínky na to, co bylo a současně stále je.
Je pár takových textů, které jsem dávno odevzdal, ale notoricky se k nim vracím, abych zkontroloval, zda nešly napsat lépe. Je to i případ textu, o který mne kdysi požádal Jindra Štreit do fotografické publikace „Hledat anděla“. Smět se textem připo ... více »
Mistr Tanizaki: Čtyři majstrštyky (dokončení)
Kniha „Tajná historie pána z Musaši. Mateřská bylina jošinská“ od japonského spisovatele Tanizaki Džuničiró v překladu Tomáše Jurkoviče (Argo, 2017) patří k tomu nejlepšímu, co bylo z japonské literatury do češtiny uvedeno. Autor následujícího textu, známý japanolog, nastiňuje proč.
Když Sasuke, hrdina novely Pokus o životopis Šunkin , ztrácí zrak, zjeví se mu hudebnice Šunkin jako postava bódhisattvy či Buddhy samotného: „Jak mu slábl zrak, přestával rozeznávat věci v pokoji i postavu Šunkin, a už jen místo, kde byla její tvá ... více »
Jeden muž, tentokrát mimo člun
V českém překladu vychází kniha pamětí Jeroma Klapky Jeroma (1859–1927) – máme tak možnost poopravit si leckteré vžité představy o autorovi Tří mužů ve člunu.
Nejen knihy, ale i jejich autoři mívají spletité osudy. Je jistě z mnoha důvodů lepší napsat jednu úspěšnou knihu než žádnou, ale nálepka „autor jediné knihy“ s sebou nese cosi tragikomického. Obzvláště, jde-li o knihu tak proslulou jako Tři muži v ... více »
Počteníčko: Čas mého života
Humorista píše o smutných věcech: vzpomínky Jeroma Klapky Jeroma na vypuknutí první světové války.
V oné době se v Evropě vášnivě debatovalo, kdy opravdu začalo dvacáté století. Panoval obecný názor, že nám přinese štěstí. Francie se rozhodně reformovala. Na druhé straně nás Německo „zaváželo“ věcmi. Svým zbožím nezaváželo pouze Anglii, nýbrž i j ... více »
Ženy z Alkmaaru
Báseň mexického autora Gerarda Beltrána.
Ženy z Alkmaaru se v Alkmaaru narodí, v Alkmaaru udělají první kroky, zlehka je Alkmaar naučí vydechovat všechna svá jména, vyrůstají, učí se, kvetou v Alkmaaru, v Alkmaaru krvácí a pláčou. A v Alkmaaru se také zamilují: poprvé, podruhé, p ... více »
Výlety napříč časem
O pohádkách ztraceného času.
Toužil jsem od mládí nakouknout nějakým čarovným okénkem do minulosti. Zvláště do té, kdy ještě v našich zemích panoval císař. Pocítit tehdejší realitu: city, tvořivost, fantazii, vnímání světa. Nakouknout do pohádky. Lidové písničky jsou pozůstatky ... více »